Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Etické otázky při sociální práci s Romy ve vybraných zařízeních v Českých Budějovicích
ŠVECOVÁ, Markéta
Diplomová práce se na teoretické úrovni zabývá etickými otázkami, které vyvstávají při práci s romskými rodinami. V prvních kapitolách textu se práce věnuje Romům, jejich kultuře, rodině, tradicím, historickému původu. V dalším textu jsou představeny organizace, které s Romy pracují na území města České Budějovice, jejich hodnotové založení, principy, požadavky na sociální pracovníky, apod. Těmi byli Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sasanka, Oddělení sociálně - právní ochrany dětí a Jihočeská rozvojová. Etické otázky volně vyplynuly z kritické reflexe tří porovnávaných zařízení pracujících s romskými rodinami. V dalším textu jsou představeny dvě etické teorie, deontologie a etika péče, pomocí kterých jsou vybrané etické otázky dále zpracovány. V poslední části této práce jsou etické otázky pomocí obou etických teorií dále rozpracovány.
Spolupráce odboru sociálních věcí Magistrátu města České Budějovice s nestátními neziskovými organizacemi
KYSELOVÁ, Irena
Tato bakalářská práce s názvem Spolupráce odboru sociálních věcí Magistrátu města České Budějovice s nestátními neziskovými organizacemi se zabývá problematikou vzájemné spolupráce zadavatelů a poskytovatelů sociálních služeb v oblasti poskytování sociální služby odborného sociálního poradenství ve správním obvodu města České Budějovice. Cílem práce je zmapování vzájemné spolupráce výše uvedených subjektů. Vzhledem k té skutečnosti, že nejdůležitější skupinou v procesu poskytování sociálních služeb jsou uživatelé, kteří jsou informováni o svých právech a povinnostech, rozumí své situaci a dokáží se aktivně podílet na jejím řešení, zvolila jsem první výzkumnou otázku orientovanou k tomuto členu triády. Výsledkem bude zjištění, zda má odbor sociálních věcí Magistrátu města České Budějovice (dále jen "MM ČB") zpracován informační systém pro uživatele služby odborného sociálního poradenství. V rámci druhé výzkumné otázky budu u poskytovatelů sociálních služeb z řad nestátních neziskových organizací (dále jen "NNO") zjišťovat, zda jsou aktivně informováni o možnostech vzájemné spolupráce s MM ČB. Pro výzkumnou část práce jsem použila kvalitativní výzkum. Pro samotný sběr informací jsem využila metodu polostrukturovaného rozhovoru, techniku osobního rozhovoru. Pro realizaci výzkumu byly vybrány dva výzkumné soubory. Prvním souborem byli tři komunikační partneři z MM ČB zabývající se spoluprací s NNO, komunitním plánovaním a vedením pracovní skupiny "Poradenství". Pro druhý výzkumný soubor byli zvoleni komunikační partneři z osmi NNO, které mají registrovánu sociální službu odborného sociálního poradenství v Registru poskytovatelů sociálních služeb v okrese České Budějovice. Pro vybraný kvalitativní výzkum byl tento počet respondentů adekvátní, byla naplněna teoretická saturace. Ke splnění vytýčených cílů subjektů vede cyklický, kontinuální proces komunitního plánování, který umožňuje definovat a následně podporovat poskytování sociálních služeb ve správním obvodu obce České Budějovice.Tento účel plní komunitní plánovací dokumenty "Rozvojový plán sociálních služeb České Budějovice 2013 - 2018" (dále jen "RPSS ČB") a "Akční plán RPSS pro rok 2015", které zohledňují na základě pravidelného monitoringu a vyhodnocování implementace jednotlivých plánovaných opatření aktuální stav, potřeby, zdroje, trendy a další rozhodné skutečnosti. Rovnocenným partnerem zadavatele jsou poskytovatelé sociálních služeb z NNO, kteří jsou součástí celého komunitního procesu. Zadavatel při spolupráci s nimi vychází z plánované koncepce sociálních služeb a zároveň využívá širokou oblast nástrojů, aby byl zájemce o poskytování sociální služby komplexně informován.Vzhledem k tomu, že jsou poskytovatelé z NNO aktivními spolupracovníky v oblasti plánování sociálních služeb, jsou členy jednotlivých poradenských skupin, mají zástupce v sociální komisi města a spolupracují na vydávání komunitních dokumentů, mají tak komplexní pohled na veškeré dosažitelné a reálné možnosti kde, jak a jakým nejvhodnějším způsobem informovat zájemce o nabídce svých poskytovaných sociálních služeb. Na základě výzkumu lze konstatovat, že uživatelé mají mnoho možností, jak se v případě zájmu o poskytnutí sociální služby a aktivitách zadavatele i jednotlivých poskytovatelů dozvědět. Výsledky práce mohou být využity k získání uceleného pohledu na řešenou problematiku spolupracujících subjektů a možného praktického využití informací získaných výzkumnými rozhovory se zadavatelem a vybranými poskytovateli sociálních služeb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.